Během studia jsem publikovala několik článků v elektronickém časopise Ikaros, a především sepsala rigorózní práci, které předcházela práce diplomová a bakalářská.

Články

Ikaros

Rigorózní práce

Analýza vybraných OPACů nové generace a sociálních sítí se zaměřením na sdílení knih

Analysis of next generation OPACs and book social networks

Rigorózní práce představuje vybrané zahraniční veřejně přístupné online katalogy knihoven, tzv. OPACy, a vybrané sociální sítě se zaměřením na sdílení knih - "knižní" sociální sítě.

Úvodní část je věnována stručnému vývoji OPACů, přiblížení jejich funkcí a nedostatků. Je v ní připomenuto rozšiřování knihovních fondů o fondy digitální i rozvoj webových technologií, což vede k nezbytné změně pohledu na knihovní katalog a dává prostor pro vznik tzv. OPACů nové generace.

Jádrem práce je analýza vybraných OPACů nové generace a vybraných "knižních" sociálních sítí.

Při analýze OPACů je pozornost upřena na možnosti vyhledávání, práci s výsledky vyhledávání a implementaci nejrůznějších nadstavbových funkcí (RSS kanál, náhled obálek, uživatelské štítky, recenze aj.), které většina uživatelů může znát z blogů, nejrůznějších sociálních sítí, internetových knihkupectví atp. Představeny jsou následující katalogy: AquaBrowser, Evergreen, Koha, Scriblio, SOPAC, VIRGObeta, VuFind a WorldCat Local. Podle svých základních vlastností jsou rozděleny do čtyř skupin: OPACy s uzavřeným zdrojovým kódem, OPACy s otevřeným zdrojovým kódem, OPACy jako součást knihovnického systému s otevřeným zdrojovým kódem a OPACy s otevřeným zdrojovým kódem založené na redakčním systému.

Analýze "knižních" sociálních sítí předchází stručná kapitola, která seznamuje s fungováním sociálních sítí a jejich základními prvky. Samotná analýza se věnuje možnostem vyhledávání, zobrazení výsledků vyhledávání, implementaci nadstavbových funkcí, které pronikají i do OPACů, a možnostem uživatelského účtu. Představeny jsou následující systémy: LibraryThing a Shelfari.

Výsledky každé analýzy jsou shrnuty v samostatných kapitolách.

V závěrečné části jsou nastíněny možnosti dalšího rozvoje OPACů ve světle vzrůstající obliby "knižních" sociálních sítí.

Diplomová práce

OPACy zahraničních katalogizačních databází: současný stav vybraných vyhledávacích systémů a perspektivy jejich rozvoje

OPACs of foreign catalogue databases: current state of selected retrieval systems and perspectives of their advancement

Diplomová práce představuje vybrané zahraniční veřejně přístupné online katalogy knihoven, tzv. OPACy.

Úvodní část je věnována stručnému vývoji OPACů, přiblížení jejich funkcí a nedostatků. Je v ní připomenuto rozšiřování knihovních fondů o fondy digitální i rozvoj webových technologií, což vede k nezbytné změně pohledu na knihovní katalog a dává prostor pro vznik tzv. OPACů nové generace.

Jádrem práce je analýza vybraných OPACů nové generace. Pozornost je upřena na možnosti vyhledávání, práci s výsledky vyhledávání a implementaci nejrůznějších nadstavbových funkcí (RSS kanál, náhled obálek, uživatelské tagy, recenze aj.), které většina uživatelů může znát z blogů, nejrůznějších sociálních sítí, internetových knihkupectví atp. Představeny jsou následující katalogy: AquaBrowser, Evergreen, Koha, Scriblio, SOPAC, VIRGObeta, VuFind a WorldCat Local. Podle svých základních vlastností jsou rozděleny do čtyř skupin: OPACy s uzavřeným zdrojovým kódem, OPACy s otevřeným zdrojovým kódem, OPACy jako součást knihovnického systému s otevřeným zdrojovým kódem a OPACy s otevřeným zdrojovým kódem založené na redakčním systému.

V závěrečné části jsou shrnuty výsledky analýzy a katalogy v rámci jedné skupiny jsou mezi sebou porovnány. Dále jsou nastíněny možnosti jejich dalšího rozvoje.

Bakalářská práce

Elektronické informační zdroje v oblasti české lingvistiky dostupné na WWW

Electronic information resources on Czech linguistics available on the Internet

Tématem bakalářské práce jsou elektronické informační zdroje v oblasti české lingvistiky dostupné na WWW.

V první části je nastíněn vývoj české lingvistiky od počátku po současnost (částečně i z hlediska světového vývoje, zejména v části přibližující činnost Pražského lingvistického kroužku). Jsou v ní připomenuta významná tištěná díla (zejména gramatiky a slovníky) a lingvistické disciplíny, jimž se čeští lingvisté věnují. Krátce je též pojednáno o českých lingvistických časopisech, vydavatelstvích a nakladatelstvích, která lingvisticky zaměřené publikace vydávají.

V další části jsou vymezeny základní pojmy, stanovena kritéria důvěryhodnosti webů, jejich výběru a přiblížen způsob vyhledávání zdrojů. V neposlední řadě je navrženo jejich členění do těchto tematických kategorií: institucionální weby, slovníky, časopisy a sborníky, tematicky a přehledově zaměřené zdroje, drobné příspěvky, diskusní fóra, sdružení a spolky, konference, výuka.

Jádrem práce je rozbor a popis vybraných elektronických zdrojů, a to především těch, které ve své kategorii něčím vynikají. Za všechny je možné uvést alespoň následující: Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, Vokabulář webový – webové hnízdo historických slovníků, časopis Linguistica Online Journal nebo spíše přehledově pojatý zdroj Český jazyk – internetový portál přátel i nepřátel českého jazyka.

Poznatky získané analýzou zdrojů jsou shrnuty v samém závěru práce.